Ti, kdo mají zpřístupněnou datovou schránku, musí totiž podat přiznání elektronicky. Server Podnikatel.cz opět sestavil přehled termínů pro OSVČ, které se týkají daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění.
Co se dozvíte v článku
- Paušální daní se lze vyhnout papírování i ušetřit
- Jak paušální daň získat
- Elektronicky lze přiznání podat až v květnu
- Kdo musí podat přiznání povinně elektronicky
- Jaké jsou pokuty za pozdní podání
- Jaké jsou lhůty pro zdravotní a sociální pojištění
- Video: Jak na podání Přehledu o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ
- Jaké jsou sankce při zpoždění
- Zálohy je nutné změnit už v lednu
- Další změna záloh případně až měsíc po podání přehledu
Paušální daní se lze vyhnout papírování i ušetřit
Do 10. ledna mají OSVČ čas na to, pokud splní příslušné podmínky, aby byl tento kalendář termínů posledním. Stačí se přihlásit k paušální dani a zbavit se jednou měsíční platbou dvou až tří různých záloh a také povinnosti podávat přiznání a přehledy. Maximální hranice příjmů ze samostatné činnosti, kterou musí OSVČ pro vstup do paušálního režimu daně splnit, činí 2 miliony korun. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů existují 3 pásma odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.
V prvním pásmu je paušální daň stanovená jako součet minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2024 jde o částku 7498 Kč. V druhém pásmu se platí 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč.
Jak paušální daň získat
Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Oznámení o vstupu do paušálního režimu musíte podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat. Pro rok 2024 je tedy nutné podat oznámení do 10. ledna 2024. Samotná paušální daň je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Pozor rovněž na to, že když se nyní přihlásíte do paušálního režimu, stále musíte podat přiznání a přehledy za rok 2023.
Kdo byl v paušálním režimu už v loňském roce, stále splňuje podmínky a chce v něm zůstat, nic řešit nemusí a stačí pouze změnit výši paušální daně na základě příjmů v roce 2023. V případě, že tento rok bude spadat do jiného pásma než loni, musí podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do 10. ledna 2024.
Elektronicky lze přiznání podat až v květnu
Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává řadu let stejná, letos tedy do úterý 2. dubna (1. dubna je Velikonoční pondělí). Už několik let ale lze podat v některých případech přiznání až 2. května. Platí totiž, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat ve čtvrtek 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).
Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta počítá od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.
Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července.
Kdo musí podat přiznání povinně elektronicky
Pozor ovšem na to, že v minulém roce byly povinně zřízeny datové schránky skoro všem podnikajícím fyzickým osobám, což s sebou nese povinnost podávat přiznání online. Pro většinu OSVČ tedy platí povinnost podat přiznání elektronicky do 2. května 2024.
Jaké jsou pokuty za pozdní podání
U podání daňového přiznání stále platí liberační lhůta 5 pracovních dnů, o kterou se lze beztrestně opozdit. Pokud navíc penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.
U pozdního doplacení daně pak liberační lhůta činí 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Úrok z prodlení, který se platí při opožděném doplacení daně, se odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, + 8 procentních bodů. Aktuálně tedy 14,75 %.
Jaké jsou lhůty pro zdravotní a sociální pojištění
Oba přehledy, jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro ČSSZ, je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v úterý 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do čtvrtka 1. června.
Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 1. února, musí pojistné uhradit do 9. února.
Video: Jak na podání Přehledu o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ
Autor: Česká správa sociálního zabezpečení / Zdroj: YouTube
Jaké jsou sankce při zpoždění
Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Kdo zaplatí pozdě, může obdržet penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.
Zálohy je nutné změnit už v lednu
Ačkoli se u lhůt pro podání přehledů nic nezměnilo, přesto došlo letos v oblasti sociálního pojištění k jedné výrazné změně. Ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti totiž od roku 2024 vypadlo ustanovení z § 14 odst. 5: V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.
Nově tak platí, že v případě, pokud je měsíční vyměřovací základ nižší, než je minimální měsíční vyměřovací základ v dalším kalendářním roce, je od prvního kalendářního měsíce nového kalendářního roku až do měsíce, kdy bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí kalendářní rok, stanovena minimální výše měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro daný rok. Bude tak platit stejný systém jako u zdravotního pojištění. Řada OSVČ tak musí změnit zálohy už v lednu.
Splatnost samotných záloh nicméně zůstává stejná, tedy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha/pojistné platí. Zároveň platí, že se lze beztrestně o měsíc opozdit.
Další změna záloh případně až měsíc po podání přehledu
Změna lhůty ale není jedinou novinkou v oblasti platby záloh. Upravil se také postup pro stanovení výše zálohy na pojistné v měsíci, v němž byl podán přehled. Podle dřívější úpravy si mohla OSVČ stanovit za tento měsíc výši zálohy z dosavadní nebo nové výše měsíčního vyměřovacího základu. Nově je nutné měsíční vyměřovací základ stanovený v přehledu platit až od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí